16. Moderní směry ve světové a české poezii 90. let minulého století

 

u nás končí KR

 

společenská situace:

                - 19.stol ve znamení průmyslové revoluce, růst kapitalismu

                - růst dělnictva a dělnického hnutí                 - dobrota a dobročinnost neměla smysl

                - roste revolučnost, kritika společnosti a morálky

                - odmítání hodnot a ideálů společnosti

                - stupňování kritické pozornosti ke každodenní realitě

                - kritika dosavadních hodnot Þ smutek, cynismus, katastrof.....

                - proces s Omladinou

                - každý chtěl žít podle sebe

 

Proměny směrů

- odpor vůči měšťácké společnosti (znaky již v romantismu)

- romantičtí básníci ( Byron, Stendhal, Musset, Puškin, Lermontov)

                                - prokletí básníci ( 1.prokletý básník - Fr.Vión )

znaky:    - nechtěli respektovat uznávaná pravidla estetiky  ( odpor k zákonům a společenským zvyklostem)

                - nenalezena reálná společenská síla

                - zdůraznění - svobody, nezávislosti jedince na společnosti

                                       - individuální postoj ( každý žít podle sebe)

názor: Jednotlivec má právo na osobité vidění světa a jeho prožívání

 

Literární směry

Impresionismus

- v malířství ( Clade Monet, Auguste Renoir, E. Degas )

- sochař ( Ages Rodin )

- hudba – C. Debussy

Claude Monet - obr. Imprese ( dojem )

               

cíl:           - zobrazit dojem, momentální atmosféru, náladu určitého okamžiku, vytvoření něčeho pomíjivého

 

                Symbolismus

- konkrétní věc má obecnou platnost

- vyjádření pomocí náznaků, symbolů, obrazových pojmenování

- básník si vytváří pomocí symbolů vlastní svět

( Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Arthur Rimbaud )

 

                Expresionismus

- důraz na duchovní svět ( život ) umělce

                - duchovní život je důležitější, než život normální

 

                Dekadence

- úpadek

- zalíbení v náladách ( smutek, skepse, nuda, pocit marnosti )

                - opovrhovali životem

 

Francouzští prokletí básníci

-          žili v ústraní, nevázaným životem

-          cil : provokovat, šokovat, kritizovat společnost.

 

Charles Baudelaire

-          symbolizmus

-          z bohaté rodiny, zdědil velké mění, které prohýřil, zemřel v bídě.

„Květy zla“ - lyrická sbírka (přeložil do češtiny J.Vrchlický)

-          kritizováno ze všech stran

-          Touha po jiném životě. Květ x Zlo -> protiklad. Autor hledá krásu v ošklivosti

 

 

 

Básně :

„Zdechlina“ – u cesty ležící zdechlina, kterou prolézají červy

 

Paul Verlaine

- úředník, žije v krčmách x v kostele -> žije v protikladu

„Písně beze slov“ – sbírka, zachytávají citové a válečné odstíny

 

Arthur Rimbaud

- Božský rošťák

- tvořil v 15 – 19 roku svého života, básně se vyznačovaly lehkostí, samozřejmostí, fantazií

                „Iluminace“ – sbírka básní, ostrá kritika společnosti

                „Opilý koráb“ – báseň, snový obraz bouřlivé plavby a metafora básníka a jeho lodi bloudící vichřicí

                                - Námořník, který již nechce plout po moři, ale chce se vrátit domů.

 

Anglie – Oscar Wilde „Obraz Doriana Graye“  ( dekadence )

Belgie – Emil Verhaeren   ( symbolismus a civilismus )

USA – Walt Whitman „Stéblo trávy“ sbírka   ( civilismus )

Německo – Rainer Maria Rilke „Sonety Orfeovy“   ( impresionismus, dekadence )

 

 

Česká literatura přelomu století (90, léta)

- hluboká politická krize Þ krize sociální

- zápas o politickou svobodu národa

- Odmítání dosavadních hodnot, hledání nových podmětů.

- Situace si vynutila potřebu sjednotit umělce.

-Manifest České moderny 1895

                - skupina umělců se stejnými názory. Byli zde lidé, kteří se nezabývali literaturou. Neměli stejný progam.

                - Každý má právo na svou osobitou práci – osobité pojetí tvorby.

                - Představitelé : J.S.Machar, A. Sova, O. Březina, V Mrštík, F. X. Šalda

 

Josef Svatopluk Machar

- 30let ve Vídni jako úředník, udržoval styk s Prahou - polemik

- realistická tvorba, satirik

dílo:                „Confiteor I – II“ ( zpověď, vyznání)

                                - lyrický deník, odhaluje vlastní nitro, nálady, hovorový jazyk

 

                „Čtyři knihy sonetů“ – pozornost ke každodenním jevům v životě

                                - pocity zklamání ( že je zbytečný )

               

„Tristium Vindobona“ ( Žalozpěvy z Vídně )

                                - kniha politických veršů, kritika, ironie, sarkasmus, iron. nadsázka

 

Ženám : (věnuje pozornost postavení žen ve společnosti a jejich osudům)

                „Zde by měly kvést růže“ – Objevuje u žen velké city. Žena je odkázána na muže.sbírka lyrických příběhů

úryvek :                „Teta“ – teta Sála vypráví o svém životě neteři Líně, jak se musel podřídit muži zlému, kterého

                                cizí lidé pomlouvaly a se kterým se musela oddat.Nikdy nepoznala lásku, jen v divadle.

 

                „Svědomí věků“ – cyklus 10 sbírek. Obrátil se k Antice, hledá pozitivní východisko.

                části:                „Golgatha“

                                „V záři helénského slunce“

                                „Jed z Judey“ - náboženství vytvořilo ze svobodného člověka, člověka spoutaného

                                               Jed - náboženství

 


Antonín Sova

Impresionismus :

                „Květy intimních nálad“, „Z mého kraje“  – sbírky přírodní lyriky, proměny v přírodě, příroda je útočištěm

                                - píše pro povzbuzení nálady

                                - smyslové zachycení

                „Soucit i vzdor“ - kritika společnosti, člověk by se měl problémům postavit

 

Symbolismus :

                Zlomené duše“ – sbírka, částečně i impresionismus, autobiografická zpověď

                „Vybouřené smutky“ - definitivně se rozchází se společností, pomocí symbolů si vytváří svůj vlastní svět

                - vystupuje jako  poutník, který je vyštván společností a odchází na „horu snů“.

                „Údolí mého království“ – víra v lepší život

                „Dobrodružství odvahy“ - vyzívá ke vzpouře

                „Zpěvy domova“                - vlastenecká poezie, vyznívá láska k domovu, k lidem, zamýšlí se nad nár. tradicemi

 

 

Otakar Březina

- vlastním jménem Václav Jebavý, považován za největšího evropského symbolika

„Tajemné dálky“ - intimní citová lyrika, autobiografie, vztah ke svým rodičům.

                - na mrtvou matku - smutný pocit - báseň „Moje matka“ – Autor vzpomíná na svou matku, její vliv na něj.          „Svítání na západě“ - nenávist k životu. Klíčem k poznání tajemství života je samota, bolest a smrt.

                „Větry od pólů“ – autor se snaží přenést do vesmíru, hledá sílu, která hýbe světem. Stesk, pocit osamění.

                „Stavitelé chrámů“ – spojuje pozemský život s poznáním vesmíru.

                „Ruce“ – symbol spojení.

 

 

Dekadence u nás

Časopis „Moderní revue“

- silný odpor ke společnosti, životu

- vyzvedává smrt ( kult smrti )

                Jiří Karásek ze Lvovic - básník, prosaik, kritik, dramatik

                Arnošt Procházka

 

Karel Hlaváček

- básník, malíř, dekadence

- „hráč smutných, zešeřelých nálad“

                „Pozdě k ránu“

                                - zobrazuje neskutečnou (náladu) krajiny na přelomu mezi dnem a nocí

                                - přírodní jevy - obraz básníkova nitra, postoje ke světu

„Mstivá kantiléna“

- vzdor, odpor jedince, nabádá ke vzpouře

- marnost, smutek, melancholie

 

 

Last update: 8.11.2000

Vytvořil © Mick 2000