17. Generace buřičů v české literatuře

- snaha sblížit literaturu se životem, ustupuje individualismus.

 

Anarchismus – nový směr popírající jakoukoliv vládu, moc, popírá existenci státu

- v čele mladší generace je S.K.Neumann

- do této skupiny patří:       Fráňa Šrámek ( zabývá se vitalismem - oslava mládí, života)

                                               Victor Dyk ( satira - skepse k životu)

                                               František Gellner ( satira)

                                               Karel Toman ( vztah k rodné zemi)

                                               Petr Bezruč ( sociální problematika)

 

Fráňa Šrámek

-  básník mládí, života = vitalismus

1. Období: ( před světovou válkou )

                „Života bído, přec tě mám rád“

                                - obraz F.Šrámka, názory, vysvětlení proč se stává buřičem, výsměch...( báseň „Raport“ )

                „Modrý a rudý“ – vyjadřuje odpor proti válce a proti vojenskému drilu

                                - silně antimilitaristická ( proti vojně, proti zbrojení )

 

 

2. období:

- vitalismus, oslava mládí, citová a smyslná stránka, problémy, buřičství ustupuje

                „Stříbrný vítr“ - román

                „Splav“                 - inspirace z 1.světové války

                                - píše o přírodě, kráse, velebí život

                                - oslavuje lásku mladých lidí

                                - obyčejné věci v životě

 

                „Tělo“                - 1. erotický román

                                - vitalismus x tragika

                                - osud mladých lidí, které zasáhla válka

               

„Léto“ – drama

                „Měsíc nad řekou“

                                - rozpor mladé a staré generace, rozdíl názorů

 

Victor Dyk (1877 – 1931)

dílo: 1. Lyrika

                „Aporta inferi“ – základem je latinský žalm hraný při pohřbech

                „Síla života“

                „Marnosti“           - pesimismus, skepse, rozpor mezi snem a skutečností

                                               - básník „negace“ Þ všechno odsuzuje

 

2., epika  počátek 20.století

                „Buřiči“ - odpor proti společnosti,...

                „Satiry a sarkasmy“ - ironie, parodie, parodie, proti společnosti

                „Pohádky z naší vesnice“ ( - převzal od Hálka )

                                - prodej českých politiků, český národní osud

                „Milá sedmi loupežníků“ – Balada o dívce, která zrazuje a přivádí na šibenici své druhy proto, aby se

mstila za úkladné zavraždění svého přítele

-          balada o lásce, zradě, pomstě

-          vyzdvihuje kult síly a vášně.

 

3., období - 1.světová válka

                „Válečná tetralogie“

                                - 4 části                 - „Lehké a těžké kroky“ - epika

                                               - „Anebo“ - lyrický deník o osudu národa

                                               - „Okno“ – psáno ve vězení

                                               - „Poslední rok“


 

próza :

„Krysař“ – novela, zpracování staré německé pověsti ( legendy ) o krysaři z Hammelu, který byl podveden

měšťany a za trest je naláká do propasti. Zůstal rybář Jőrgen ( místní blázen ) - symbol smíření

                                a nemluvně ( symbol nového života )

 

drama :

„Zmoudření Dona Quichota“ symbol lidské touhy po kráse. Hl. p. rytíř, který s oblibou čte rytířské romány,

což se nelíbí jeho přátelům farářovi a lékárníkovi, kteří mu všechny knihy spálí. Don Quichot umírá, protože bez svého snu nemůže žít.

 

 

František Gellner ( 1881 – 1914)

- básník, prosaik, malíř, kritik, redaktor LN

dílo:        „Po nás ať přijde potopa“ – chtěl šokovat měšťáckou společnost

                „Radosti života“ – Autor vystupuje jako zhýralý mládenec.

- bouřlivé projevy života velkoměsta v noci - lokály, kavárny, hospody

                                - silně bohémský postoj, brání se měšťáckým zvykům, odmítá dosavadní představy

                                - vlastní názory, vulgární projevy

 

Karel Toman

(Antonín Bernášek )

díla:        - tvůrčí kázeň, soustředěnost a hutnost výrazů

                - neobyčejná sebekritika

 

                „Pohádky krve“

                                - vyrovnává se s vlivy dekadence a symbolismu

                                - protest proti morálním konvencím, vyzdvihoval erotiku jako symbol volného prožitku

 

                „Torzo života“ – láska znamená velmi mnoho, ne však všechno

                „Sluneční hodiny“

                „Verše rodinné a jiné“

                „Měsíce“ - 12 kratičkých básní spojených s proměnami přírody, lidské práce během roku

                                - víra ve spravedlivou budoucnost národa

                „Hlas ticha“ – oslava domova

 

 

Petr Bezruč

( vl.jménem Vladimír Vašek )

dílo:

„Slezské písně“

                                - vliv antiky, českých klasiků, českých symboliků

                                - inspirace životem, lidé na Slezsku - boj proti národnostnímu a sociálnímu útisku

                                - cíl: potlačit sám sebe, aby mluvil ústy kolektivu

                                „Kantor Halfar“ – sociální balada, obsahuje přirovnání, personifikaci, končí špatně – oběsí se

 

                „Maryčka Magdónova“

                „Ostrava“ – objevuje se zde výzva k boji

                              

Stanislav Kostka Neuman

- pokrokové revoluční hnutí - omladina ( proti rakousku, armádě, svoboda čes.národa.....)

1.období ( buřičské, anarchistické, dekadence)

                „Nemesis, Bonorum custos“ ( spravedlnost, ochránkyně dobrých )

                                - soubor vězeňské, milostné poezie

                „Jsem apoštol nového žití“

                „Apostrofy hrané a vášnivé“

                „Satanova sláva mezi námi“   - ovlivněno dekadencí

                                - otázka satanismu, člen satanismu ( proti křesťanství )

                                - protest proti společnosti


 

                „Sen o zástupu zoufajících“ - věří v očistu lidstva

2.období ( 1905 - 1915)

- jižní Morava ( vesnice Vřečkovice, Bílovice )

„Kniha lesů, vod a strání“    - vrchol přírodní lyriky, útěcha v přírodě a nepřirozenost v lidské společnosti

„Nové zpěvy“ – vliv civilismu, pokroku, velkoměsto, práce, vynálezy

 

3. Období (1915 - 1918) – válečná tématika

próza:                 Elbasan“

                „Válčení civilistovo“

                „Bragozda“

- albánská příroda

- život obyčejných lidí

 

po válce :

                „Červen“ - časopis

                „Rudé zpěvy“

               

                „Láska“ – sbírka, osobní milostná lyrika, oslava ženy, deník

 

4. Období (1938 – 1945)

                „Bezedný rok“

 

 

 

 

 

Last update: 8.11.2000

Vytvořil © Mick 2000