období: 1918 - 1939
poezie: zvlášť lyrika má přirozenou schopnost pohotové a bezprostřední reakce na události
témata: a) válečné zážitky
b) radost, optimismus
c) touha, boj za spravedlivější a lidštější svět ( ovlivněno revolucí v Rusku )
1.) starší generace :
- impresionistická díla Antonín Sova – „Zpěvy domova“
- dekadentní díla Karel Toman – „Měsíce“
Victor Dik – „Válečná tetralogie“ ( Okno, Lehké a těžké kroky….)
2.) Střední generace :
S.K.Neumann
Josef Hora
Jindřich Hořejší
3.) Nejmladší generace ( studenti středních škol až začínající vysokoškoláci ) :
Jiří Wolker
Jaroslav Seifrt
( Vladislav Vančura )
Karel Teige - kritik, teoretik
Umělecké sdružení Devětsil (1920 - 29 )
- zpočátku proletářská
- později poetismus
Proletářské umění ( 1920- 1924 )
- směřováno pracujícím
- recitováno na schůzích, sjezdech, manifestacích
představitelé:
Jiří Wolker
Jaroslav Seifert
Josef Hora
Jindřich Hořejší
Konstantin Biebel
znaky: 1.) Poezie se měla spolupodílet na předělání světa
2.) Měla být kolektivní záležitostí
3.) téma: - ukazuje třídně rozdělený svět
- těžký život pracujících
- dělník - hlavní hrdina
4.) Poezie má funkci agitační a propagační, vyzývá k boji
5.) Jednoduchost, srozumitelnost, přístupnost, sdílnost
díla:
„Host do domu“ – vitalismus, láska k obyčejným věcem.
„Svatý kopeček“ - proletářské
- autobiografické prvky
- množství náboženských výrazů
„Těžká hodina“ - proletářské
- pokora a láska musí být nahrazeny bojem ( symbol lásky Þ srdce, symbol boje, práce Þ ruce )
balady sociální : „Balada o snu“
„Balada o očích topičových“
Sociální pohádky : „O kominíkovi“
„ O milionářovi, který ukradl slunce“
- Napsal si epitaf : Zde leží básník, jež miloval svět ….
Jaroslav Hora
vitalistické a civilistické :
„Básně“
„Strom v květu“
proletářské :
- etický pohled na dělníky ( dělnictvo )
- sociálnost (stávky, vykořisťování dělníků,...)
- obava z mechanické práce báseň Dělnická madona
„Srdce a vřava světa“
- autor se zamýšlí nad revolucí (varuje před těmi, kteří by viděli v přeměně světa jen změnu moci)
- změna má poskytnout jistotu a svobodu
„Bouřlivé jaro“
- doznívá bojovnost (revolučnost)
- zamýšlí se nad problémy civilizace
intimní lyrika :
„Struny ve větru“
- sbírka společenské a intimní lyriky
- návštěva Ruska (dojem), motiv času
„Itálie“ - okouzlen přírodou (zážitky z cesty)
„Domov“ - láska k domovu, domov - jistota v době okupace
- báseň Zpěv rodné zemi ( zamyšlení nad osudem země sužované válkami, které ji vždy jen
zpustošily a lidi ji zpětně vzkřísili )
„Jan Houslista“ - český houslista koncertující v zahraničí kde sklízí úspěchy
- během ohrožení se vrací domů, aby pomohl svým uměním lidu
„Zahrada Popelčina“
- 1.část Rekviem - smutná
- 2.část Popelka přebírá hrách - vliv práce
Jindřich Hořejší
překlady: E.Verharena, J.Rictuse
díla: „Hudba na náměstí“ – zážitky z války, bída obyvatel
„Den a noc“
Jaroslav Seifert
1984 - Nobelova cena za literaturu
proletářské :
„Město v slzách“
- město vidí jako vězení, což ničí člověka, místo lidského utrpení
- únik hledá v přírodě, romantický vztah, vše chce léčit láskou
„Samá láska“
- Město ji impulsem pro nové smyslové prožitky
- oslava krásy, techniky, ruch velkoměsta vnímá jako zpěv slavíka
poetismus
:
„Na vlnách TSF“
intimní
tvorba (30tá léta) :
- vzpomínky na dětství, mládí, lásku, lidské vztahy
„Kamenný most“
„Ruce Venušiny“
„Zhasněte světlo“ – o mobilizaci
Poetismus - literární směr 1924 - 30
- Po roce 1924 se rychle zvyšovala úroveň pracujících a proletářské umění ztrácelo na významu. Básníci se dívají na dělníka spíše při lidových zábavách ( cirkusy, Chaplinovy filmy )
- Proti logice kladou fantasii. V básních využívali městského folklóru ( anekdoty, popěvky, písně )
- Heslo: umění žít a užívat
- Snaha zapomínat na všední události
- surrealista, inspiroval se pokrokem
„Mast“
sb. „Pantomima“ – reprezentovalo časopis Devětsil.
Básně : „Podivuhodný kouzelník“ – lyrický autoportrét
„Abeceda“
sb. „Básně noci“
„Akrobat“
„Edison“ – polytematické, útržky příběhů ze života Edisona
Postpoetické :
„Skleněný Havelok“
„Milenci z kiosku“ – divadelní hra
Surrealismus :
„Sbohem a šáteček“
„Praha s prsty deště“
Období války : ( proti fašizmu a válce )
„Matka naděje“
„Pět minut za městem“
Proletářské :
„Věrný hlas“ – věnoval Wolkerovi
„Zlom“
„Zloděj z Bagdádu“
- okouzlení prostými věcmi ze života, touha ochránit svět před utrpením.
Poetismus :
„S lodí, jež přiváží čaj a kávu“ – o pobitu na Cejlonu ( Srílance )
„Nový Ikaros“ – vzpomínky na mládí, cestoval, milostné vzpomínky, zážitky z 1. sv. války
„Sépie“ – motivy krutosti, smrti
„Kohout plaší smrt“ – motivy krutosti, smrti
„Staré ženy“ protiklad s „Staří dělníci“ od S.K.Neumana ( polemika )
„Torzo naděje“ – reakce na odvolání mobilizace, zradu …
báseň : „Mobilizace“
„Naše paní Božena Němcová“
„Ladění“ – pro děti
„Září“
„Odpověď Francii“ – prudce útočná poezie
Last update: 8.11.2000
Vytvořil © Mick 2000