22. Tendence české poezie v období okupace a po druhé světové válce

okupace - 1938 – 1945

- Poezie reaguje na situaci rychleji než próza, více se vyvíjí (pracuje s obrazným pojmenováním – skryté významy)

- Poezie používá symbolů : cit, věrnost, naděje

společenská situace:

                1938 březen – Německo zabralo Rakousko

                1938 29. – 30. září – Mnichovská dohoda It Něm Fr VB

                1939 14. březen – osamostatnění Slovenska ( spojilo se s Německem )

                15. březen – Vstup němců do Prahy – protektorát Čechy – Morava – prezident E. Hácha

                1.9.1939 – Napadení Polska, začátek války

Literatura :                 - tvůrčí možnosti omezeny, ztráta hodnot, vzdělání 17.11. 1939 – zavření vysokých škol

                                - zatýkání umělců (věznění, popravy)

                                               J.Čapek, L.Poláček, L.Vančura, Jar.Kratochvíl, Julius Fučík

                                - v emigraci : Verich, Woskovec, Ježek, F.Langer, E.Hostovský

1. období : 1938 - 1941 - situace nebyla ještě tak zlá - literární tvorba nebyla tak potírána

2. období : 1942 - 45 - Kuratorium – organizace pro výchovu mládeže ve fašistickém duchu

                                               - zpřísnění censury, omezení české literatury, kultury, zásahy proti spisovatelům

Témata: 1.) Oslava národa - oslava národního jazyka, tradice, národní kultury

                                2.) Oslava krásy české země (rodné země)

                                3.) Připomínky slavných osobností, slovní minulosti (B.Němcová, K.H.Mácha...)

                                4.) Motivy českého lidového venkova, českého člověka

K.H.Mácha - v květnu 1939 slavnostně uloženy ostatky v Praze na Slavíně (původně Litoměřice)

Poezie v období okupace

Josef Hora

                „Domov“ - sbírka básní, domov jako jistota, poukazuje na důležité historické poznatky

                                               - báseň „Zpěv rodné zemi“

                „Jan Houslista“  obrací se k dětem, k národu ( pomáhá dětem přežít dobu )

                „Zahrada popelčina“ - 1část - elegie - žalozpěv

František Halas

                „Torzo naděje“ – báseň „Mobilizace“

„Naše paní Božena Němcová“

                „Já se tam vrátím“ – lyrizovaná próza, básnické obrazy, oslava české země, Kunštátu

                „Ladění“ -  pro děti

Jaroslav Seifert

                „Zhasněte světla“ (Píseň o rodné zemi) – o mobilizaci

                „Vějíř Boženy Němcové“ – symbol krásy, statečnosti, odvahy

                „Světlem oděná“ - věnovány Praze - symbol srdce, krásy rodné země, slávy

                „Kamenný most“ – jako Světlem oděná

                „Přilba hlíny“ - ovlivněna II.světovou válkou

Vítězslav Nezval

                „Matka naděje“

S.K.Neumann

                „Bezedný rok“

                „Zamořená léta“

Vladimír Holan

                „První testament“ .. jako Záhřmotí

                „Záhřmotí“ - převládají abstraktní příběhy plné metafor

                                - vyzdvihuje jistotu v podobě domova, matky, návratu do dětství

po 2válce : „Dík Sovětskému svazu“

„Panichýda“ – žalozpěvy, 4 části

„Rudoarmějci“ – cyklus 18 obrázku řadových vojáků, ztělesnění dobra nad zlem, pocit vděčnosti, ulehčení
František Hrubín

- společné pro sbírky - obraz české krajiny, vztah k české tradici

                „Včelí plást“

                „Země sudička“

                „Poledne“

po 2. válce :

                „Poema“ – rozsáhlá báseň „Jobova noc“ – určeno k recitaci

                „Hirošima“ – strach, téma atomové smrti

Jiří Orten (vl.jménem Ohrestein)

- žid - vyhozen ze škol

                „Čítanka jaro“ - optimistické nálady, ovlivněno vitalismem, láska k obyčejným věcem (Wolker)

                „Cesta k mrazu“ - pocity osamocení, úzkost, nesmyslnost světa

                „Jeremiášův pláč“ - podle starého zákona

„Ohnice“ - beznaděj, smutek, zoufalství, živ.tragiky, vyjádření lásky k lidem

po II.svět.válce :

                „Deníky“

Básnické skupiny :

                1) Skupina 42 (1942 – 48) Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný

2) 1940 Slovo k mladým – kolem Kamila Bednáře – představitel  >nahé poezie<

                3) Katolická kolem časopisu „Vyšehrad“ Jan Zahradníček, I Slavík

                4) Ortenovská poezie kolem časopisu „Ohnice“

                5) Surrealistická skupina RA (42 – 48) Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc

                6) Socialistický realismus „Rudé právo“

Po roce 1956 se objevuje poezie „Všedního dne“

-          kolem časopisu „Květen“

-          Psali o lidských pocitech, všednosti, založeno na faktech

-          Miroslav Holub „Achilles a želva“ , Jiří Šotola „ Venuše z Mílu“

Poezie 60. let :

                - opustili od vážné poezie.Tvrdili, že píšou pravou poezii, převážně písňové texty (Suchý, Šlitr, Vodňanský)

- vliv Holanovy poezie, Halase a Ortena

-          Josef Hanzlík, Václav Hrabě, Jiří Gruša

Poezie 70. a 80. let

-          období normalizace

1)       Oficiální :

Jiří  Žáček, Jan Pilar

Jaroslav Seifert

                „Morový sloup“ – opětování mladické lásky, vzpomínání, osamění lidí doby

                „Deštník z Piccadelly“ – zachycuje společnost, lásku

2)       Samizdatová, exilová

-          Karel Šichtanc, Jan Skácel, Karel Kryl

3)       Undergroundová poezie

-          antipoetická

-          Ivan Martin Jirous „ Magorovy labutí písně“

Last update: 8.11.2000

Vytvořil © Mick 2000