6. Ústní lidová slovesnost

Ústní lidová slovesnost existovala nepřetržitě ( písně, pohádky, říkačky,... ), jen se lišil její význam. Velmi se uplatňovala  v dobách, kdy ještě nebylo mezi lidmi rozšířeno vzdělání ( čtení, psaní ), a veškeré věci se tradovali jen ústní formou, dále v dobách, kdy byly v Čechách zákazy ( zákaz českého písemnictví ). Velký význam měla ÚLS v době úpadku ( 1660 - 1681 ), kdy český jazyk téměř zaniká a udržuje se jen mezi lidmi.

Útvary lidové slovesnosti:

     přísloví - lidová moudrost, z jejíhož závěru plyne mravní poučení

     pranostika - zobecnění zkušeností týkajících se počasí

     pořekadlo - podobné s příslovím, nemá však onen mravní rozměr

     pověst - epický příběh, výhledy do budoucna spojené s očekáváním lepšího života.

-         národní (o Čechovi), hrdinská (o Žižkovi), rodová (o bílé paní), místní (o založení hradu)

-         Blanická pověst

     pohádka - vyjadřovala lidovou touhu po spravedlnosti

          - hrdina překonává překážky a přes ně dojde ke šťastnému konci

          - naši sběratelé pohádek: Božena Němcová (Národní báchorky a pověsti), Karel Jaromír Erben (Prostonárodní české písně a říkadla)

          - pohádky mají šťastný konec; to nemusí platit u moderních pohádek (Andersen, bratři Grimmové)

     lidová píseň - existuje u nás asi od 14. století

          - milostná, robotní, vojenská, zbojnická, řešící vztah rodičů a dětí

     lidové zpěvohry - vzorem byly opery na šlechtických zámcích

     lidové drama - loutkové hry - Kašpárek

     bajka - kratší příběh, v němž zvířata mají vlastnosti lidí, v závěru je opět ponaučení

     balada - epická, nebo lyricko-epická báseň s ponurým dějem rychlého spádu a zpravidla tragickým koncem

     mýtus

Útvary pololidové slovesnosti:

     kramářské písně - měly funkci dnešního bulváru

          - témata : vraždy, války, spojení násilí a politiky

     písmácké paměti

Neoficiální literatura v období baroka ( útisk oficiální literatury ) :

a.) Pololidová 17. století    - mezi oficiální a lidovou literaturou

                - psány částečně česky

                1., Interludia ( frašky, pro měšťanstvo, častým námětem hloupý sedlák )

                                - psány nespisovně, vulgárně

                                Václav František Kocmánek

„Lamentace venkovanů“                - selský život, zakončeno veršem ze Selského otčenáše

                2., Zábavné čtení

                3., Jarmareční písně

                4.,  Tvorba písmáků - zapisovali vše, co se dělo na vesnici ( podobné kronice )

                                František Jan Vavák

b. ) Lidová 18. století

                - ústní lidová slovesnost

                1., písně                - sociální - problém mezi sedlákem a chudými

                                               - písňová lyrika - témata: příroda, lásky, práce, vlast

                                               -milostná lyrika

                2., říkadla, hádanky

                3., pohádky - optimizmus

                4., pověsti - o místu, o selském povstání, blaník

                5., drama                - lidové hry se zpěvy

                                               - loutkové hry  - Matěj Kopecký

                                                                                              hra Don Šajn

Sběratelé v 18.století - Národní Obrození

František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852)

-          Strakonice, gymnázium v Čes. Budějovicích, vychovatel, učitel

-          sbíral české a slov. národní písně a přísloví a napsal

„Slovanské národní písně“ (3 sv.)

„Mudrosloví národů slovanského v příslovích“

vlastní verše: „Smíšené básně“

- obohacení poezie umělé lidovými písněmi
- tzv. ohlasová poezie - cítění lidu

„Ohlas písní českých“

- lyr. a satirické básně, ne hrdinské

- ep. báseň Toman a lesní panna
- nejzdařilejší Č. báseň, charakter lidové písně

Význam: autor "Ohlasů", pozvedl napodobování lidové písně na uměleckou tvorbu

Karel Jaromír Erben (1811 - 1870)

-          narozen: Miletín; gymnázium v Hradci Králové; filosofie a práva

-          vydavatel  ( Štítného "Knížky šestery", Komenského "Labyrint ", Husa "Sebrané spisy" )

Dílo:
a) sběratelská činnost:                 „Písně národů v Čechách“ - 3 sv.

„Prostonárodní české písně a říkadla“

b) básnická činnost: „Kytice“

„Kytice“ : - vznikla v roce 1853, postupně uveřejňováno, zhudebněno A. Dvořákem

- jako první vyšel "Poklad"- podkladem jsou staré české lidové báje
- jako hrdinky vystupují především ženy, mužů je velmi málo
- básně: Kytice, Věštkyně, Polednice, Svatební košile, Poklad, Záhořovo lože
- víra lidí v neměnný řád přírody a v lidskou pospolitost

Božena Němcová (1820 - 1862)

-          prozaička, sběratelka ústní lidové slovesnosti

Dílo:

a) poezie: romantické básně s vlasteneckými motivy

„Slavné ráno“ – lyrika

„Vodník“ – epika

„Ženám českým“

b) próza:

1) Cestopisné a národopisné črty :

„Obrazy z okolí domažlického“

„Obrazy ze života slovenského“

2) pohádky:

„Národní báchorky a pověsti“

„Slovenské pohádky a pověsti“

3) povídky - existence dobrého člověka

„Divá Bára“

„Dobrý člověk“- odhalení skutečnosti

„Sestry“- možnost překonání rozporu

„V zámku a podzámčí“, „Podhorská vesnice“

„Karla“ - vztah ke Slovensku

„Chyše pod horami“

4) novinové články:

„Selská politika“

„Hospodyně na slovíčko“

5) korespondence

„Babička“ (1855)

- předmětem knihy není babiččin život, ale její postoj k životu, myšlení, jednání
- staročeský život
- idealizuje svoji vlastní babičku a dětství
- rámcem knihy je čtvero ročních období

Last update: 8.11.2000

Vytvořil © Mick 2000