5. Shody a odlišnosti národního obrození.

doba :

-          Po době úpadku ( 1781 – 1848 )

-          V popředí je český jazyk, před tím zde byla němčina

-          Ve světě je romantismus a preromantismus

-          Vláda Marie Terezie a Josefa  II, zavedli reformy : daňové, soudní školské ( povinná školní docházka ), sčítání lidu, zavedení příjmení, 1781 – Toleranční patent – o zrušení nevolnictví.

-          Z venkova chodí lidé do měst. -> rozvoj manufaktury

 

Příčiny :

Hospodářské změny v Evropě, absolutismus s cílem udržet feudalismus.

 

Cíl :

                Obroda českého jazyka, českého národa, literatury a historie.

 

Zdroje národního obrození :

-          Venkovská inteligence : učitelé, kněží, venkovská šlechta

-          Obrozenecká věda : jazykovědná a historická

 

 

1. Fáze ( obranná 1781 – 1810 )

-          hlavním cílem bylo zabránit germanizaci, zdokonalit a obnovit český jazyk, zájem o kulturu a lit.

Jazykověda :

Josef Dobrovský ( 1753 – 1829 )

                Narodil se v Uhrách, studoval v Havl. Brodě, stal se knězem, cestoval do Švédska a Ruska.

                Zastával názor, že čeština nikdy nedosáhne úrovně literárního a odborného jazyka. Psal latinsky a něm.

                „Podrobná mluvnice jazyka českého“ – 1.  vědecké mluvnice, zavedl analogový pravopis.

                „Německo český slovník“  - 2 díly

                „Dějiny českého jazyka a literatury“ – oslavil Veleslavínovu literaturu a jazyk

                „České prozodie“ – věnováno českému verši

                „Základy jazyka staroslověnského“

                Význam : položil základy slavistiky, zavedl jazykovou normu.

 

Historie :

František Martin Pelcl

                „Nová kronika česká“

 

Literatura, básnictví :

Václav Thám

                „Básně v řeči vázané“

Šebestián Hněvkovský

                „Vnislav a Běla“ – balada

 

Divadlo :

Divadlo v Kotcích, Stavovské, Bouda.

Václav Thám

                „Břetislav a Jitka“

 

2. Fáze ( jazykovědná, historická 1810 – 1830 )

-          Dochází k obohacování a uzákonění českého jazyka, snaha o vytvoření názvosloví ( botanika … )

Josef Jungmann ( 1773 – 1847 )

                Narodil se v Holicích na Berounsku. Profesor v Praze

                „Stať rozmlouvání  o jazyku českém“ – poukazoval na národní bezpráví

                „Slovesnost“ – 1. české učebnice literatury

                „Historie literatury české“ – vývoj literatury

                „Česko – německý slovník“ 5 dílů, tvořil ho 25 let

                „Zápisky“ – deník, kde jsou zachyceny jeho názory

               

překlady : „Ztracený ráj“ ( z Ang, něm, Fr )

Jungmannova vědecká škola – vymýšlel nové termíny, přijímal slova ze slovanských jazyků.

František Palacký ( 1798 – 1876 )

                „Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě“

Pět dílů, zpočátku psány jen německy, dějiny od nejstarší doby až do r 1526 

 

Rukopisy :

V literatuře se soustředil zájem na starou českou literaturu. Ve snaze posílit národní sebevědomí vznikly padělky:

Kralovedvorský (1817 )

                Byl kladen do 13 století, pokládán za pravý, důkaz falzu proveden v roce 1980, obsahuje :

6 epických skladeb „O velikém dobití“

6 lyrických skladeb „ Kytice“, „Skřivánek“

6 lyrickoepické básně „Jelen“

 

Zelenohorský ( 1818 )

                Byl kladen do 9 století. Pokládán za padělek. Obsahuje 2 části :

                                „Libušin soud“

                                „Zlomek staročeského sněmu“

 

Původci padělků :

                Václav Hanka a Josef  Linda

Rukopisy ovlivnily :

Autoři : Máchu, Zeyera

Malíři : Mánes, M. Aleš

Sochaři : Mislbek

Hudba : Smetana

 

3. Fáze ( 1830 – 1848 )

Literatura.

 

Ján Kollár

                Evangelický pastor

                „Básně“ – sbírka, zabývá se vztahem k přírodě. Staví do protikladu přírodu ( klid, ráj ) a lásku ( neklid )

                                Střetává se láska milostná a vlastenecká

                „Slávy dcera“ – 1. verze 1824, 2. verze doplněna 2 zpěvy.

Poutník putuje ve slovanských zemích, doprovázen Minou ( spojení lásky milostné a vlastenecké )

 

František Ladislav Čelakovský

                Narozen ve Strakonicích. Redaktor Pražských novin, sbíral lidovou slovesnost

                „Slovanské národní písně“

                „Můdrosloví národa slovanského v příslovích“ soubory písní

                „Ohlas písní Ruských“ – ukazuje bídu ruského lidu

                „Ohlas písní Českých“ – Alegorické básně s politickou a soc. tendencí.

                                Básně : „Toman a lesní panna“, „Pocestný“

                „Růže stolistá“ – satirická próza

                „Literatura krkonošská“

 

Karel Jaromír Erben ( 1811 - 1870 )

Hlouběji se zabýval o národopisnou historii studia

„Písně národní v Čechách“

„Prosto  národní písně a říkadla“ - hudební zápisy, zapisoval místa, autora ...

„Kytice“ – ( písně národní ), soubor balad, životní prostředí je neurčité, nejčastěji jsou hrdinkami ženy

ukazuje mezilidské vztahy, řeší otázky viny a trestu ( trest je nepřiměřený, ale někdy lze vinu a trest překonat láskou a pokáním ).

„České pohádky“ ( Zlatovláska, Dlouhý, Široký a Bystrozraký )

 

Připravil k vydání celou řadu knih staré české literatury

                                - spisy Štítného

                                - Labyrint světa a ráj srdce

                                - spisy M.J. Husa


Last update: 8.11.2000

Vytvořil © Mick 2000