Odkazy

8. Tradice českého divadla od nejstarší doby po současnost.

České divadlo

- profesionální divadlo v národním jazyce ve většině zemí vznikalo v průběhu 18.století. U nás k tomu nebyly tak vhodné podmínky - hrálo se italsky, německy - ne česky.

- na venkově se pěstovalo lidové divadlo (lidová hra se zpěvy) a později též divadlo loutkové (Matěj Kopecký)

- Staročeské divadlo vzniklo koncem 12. století z náboženských her, hraných v klášteřích, zejména u sv. Jiří na Pražském Hradě. Tyto dramatizace evangelií byly určené prostému lidu k lepšímu pochopení jejich smyslu. Vyprávějí nejčastěji o událostech spojených s Kristovou smrtí a vzkříšením, tzv. Svatojiřské oficium. Postupně byly do těchto her přidávány zábavné motivy z frašek, až v nich komediální žánr převážil.

- Nejznámější hrou je bezesporu Mastičkář, který vznikl zařazením původně samostatné frašky do církevní hry o ukřižování a vzkříšení Krista. Tři Marie - Panna Maria, Máří Magdaléna a Marie, sestra Lazara, hledají Kristovo tělo, aby ho pomazaly vonnými mastmi. Předtím se zastavují u prodavače mastí. Způsob, jakým obchodník nabízí své zboží, i dialogy s jeho sluhy podávají výstižný obraz středověkého trhu. Přestože hra zesměšňuje postavu podvodného mastičkáře, jejím hlavním cílem je pobavit obecenstvo. Proto se zde objevují jak groteskní situace, tak jazyková komika.

- Ještě více se od původního námětu vzdálila Hra veselé Magdalény, která světici zobrazuje jako lehkou ženu.

- I v českém baroku je dramatická tvorba využívána k výchově a výuce, zejména jezuité dávali svým žákům možnost uplatnit se v inscenování divadelních představení. Tyto latinsky psané hry Karla Kolčavy a Bohuslava Balbína, byly stále založeny na bibli a životech světců, případně oslavách Vánoc či Velikonoc. Vedle latinské tvorby existovala i česká, prostší, ale zato přístupná lidovému publiku. Autoři her, jako je Hra o svaté Dorotě nebo Kratochvilná komedie, jsou většinou anonymní. Oblíbená jsou zejména interludia, mezihry vkládané původně do vážných her, postupně se však osamostatňující. Hráli je obvykle venkovští učitelé a jejich žáci, nejčastěji o masopustu. Nepříliš složitý děj, spíše jednotlivé výstupy, zachycuje bídné postavení selského lidu. Na venkově jsou rovněž oblíbené potulné loutkářské společnosti, za národního obrození proslavené Matějem Kopeckým.

- Obrozenecké divadlo

České divadlo za obrození se obtížně prosazovalo vedle divadla německého a italské opery. Obrozenci se mu však soustavně věnovali pro jeho bezprostřední vliv na diváka. V pražském divadle V Kotcích uvedli první českou hru roku 1771. Byl to překlad německé Krügerovy jednoaktové veselohry Kníže Honzík. Později se hrálo česky v Nosticově (Stavovském) divadle, za vydatné podpory císaře Josefa II..

- první české divadlo - Bouda

Bouda: - vlastenecké divadlo na souč. Václavském nám.; první divadlo, které hrálo pravidelná česká představení.

1786 - 1789 se tu hrály česky a německy vlastenecké hry. Osvícenské a protifeudální zaměření.
- vlastní dramatici: V.Thám, P.Šedivý
- překladatel K.I.Thám (angličtina, něm.)

Václav Kliment Klicpera (1792 - 1859)

- český prozaik a dramatik

Dílo:
- pro potřeby lidové, ale i um. hodnotné zábavy psal žertovné i vlastenecké Deklamovánky
- základy historického dramatu: „Blaník“ „Božena“ „Jan za chrta dán“ „Soběslav, selský kníže“
- v dobové oblíbené frašce použil situační komiku, jeho postavy promlouvaly bohatými dialogy
- dodnes se hrají: „Rohovín Čtverrohý“ „Divotvorný klobouk“

Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856)

- prozaik, dramatik, literární kritik (Máj), novinář)
- opustil studia a úřad. Režíroval ochotnickou skupinu. Dramaturg Stavovského divadla.

Dílo:

- překlady: „Král Lear“
- jeho vrcholným obdobím je tvorba v letech 1846 – 1851

- dramatické obrazy ze života:

„Paličova dcera“ - Rozárka- sobectví, majetek

„Pražský flamendr“ „Paní Marjánka matka pluku“ „Chudý kejklíř“

- dramatické báchorky:

„Strakonický dudák“ – Dudák Švanda šel do ciziny za penězi. Nebýt Dorotky, jeho milé a Rosavy, polednice a jeho matky, která však ztělesňuje českou přírodu, byl by na svou vlast ani nevzpomněl.

Vocílka(-), Kalafuna(+)

„Tvrdohlavá žena“ „Jiříkovo vidění“

- historická díla:

„Kutnohorští havíři“ „Rozina Ruthardová“ - zradí při obléhání Kutné Hory; 14.stol

„Jan Hus“ „Žižka z Trocnova“ „Krvavé křtiny“ „Dekret kutnohorský“

- lokální frašky:

„Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka“ – píseň Františka Škroupy Kde domov můj

- povídky:

„Rozervanec“ - karikuje K.H.Máchu

„Poslední Čech“ - kritika K.H.Borovského

- Píše do Květů, Sedlských novin. Tyl se stal průkopníkem českého divadla.

Ladislav Stroupežnický (1850 - 1892)

- dramaturg ND

Dílo:

- veselohry:

„Zvíkovksý rarášek“ „Paní mincmistrová“

- historické hry:

„Naši furianti“ - odehrává se v jihočeské vesnici - otázka volby ponocného

Alois Mrštík (1861 - 1925)

- představitel českého dramatu. Vystudoval reálku a učitelský ústav v Brně

Dílo
- přispívá do novin a časopisů, vrcholem jeho tvorby je románová kronika „Rok na vsi“ - spolupráce s bratrem
- obraz života na vesnici mezi Slováckem a Hanou; písně, zvyky, popisy přírody

Vilém Mrštík (1863 - 1912)

- literární kritik, dramatik, prozaik. Život prožil v Brně, chtěl studovat malířství, ale studoval práva.

Dílo:
- přispívá do novin a časopisů "Světozor","Lumír","Zlatá Praha"
- literární kritika: má blízko k Zolovi; propagoval ruské demokraty a realisty a francouzský naturalismus
- prozaik:

„Pohádka máje“ – román. Popisy moravské přírody

„Helenka, Ríša“ „Santa Lucia“ - moravský student v Praze - společnost 80. let

„Maryša“ - sňatek pro peníze- Maryša, Francek, Vávra

Gabriela Preissová (1862 - 1946)

Dílo: „Gazdina roba“- slovácká vesnice a rakouské prostředí. Švadlena Eva miluje Pánka, ale vezme si jiného.

Je nešťastná -> útěk za Pánkem Pánek ji nechce za ženu -> Eva se utopí

„Její pastorkyňa“ (zhudebnil L.Janáček)
- namanželské dítě Jenůfy s bratrancem. Dítě je utopeno; Jenůfa se poká. Nový život

Alois Jirásek – „Vojnarka“ „Otec“

Prozatímní divadlo:

- první stále české divadlo otevřené roku 1862
- roku 1881 splynulo v jediný celek s ND

Národní divadlo:

- budováno 1850 - 83 z darů a sbírek. Základní kámen 16.5.1868
- prvně otevřeno 1881 -> vyhořelo. Znovu 18.11.1883
- po rekonstrukci 1983
- v novorenesančním stylu
- navrhl Zítek
- výzdoba: Aleš, brožík, Hynais, Mařák, Myslbek, Wagner
- ředitel ND byl F.A.Šubrt

Last update: 8.11.2000